Místopis českého ochotnického divadla - MÍSTEK - do roku 1945

MÍSTEK okr. Frýdek-Místek, do roku 1943 jako samostatné město, poté místní část Frýdku-Místku

Počátek divadelních aktivit – organizační činnost Občanské besedy (zal. 1865) a divadelní aktivity DDO (zal. 1890, respektive 1905) a SDO (zal. 1933) – viz zde.

Ihned po svém založení roku 1892 vyvíjel divadelní činnost Spolek katolických tovaryšů. Do roku 1899 hrával velmi pravidelně „U Deutschera“. V jeho repertoáru se objevily i hry klasických autorů (např. Jiráskova „Vojnarka“, Tylova „Paličova dcera“ aj.).

Od roku 1900 pravidelněji (dříve doloženo jen k roku 1885) hrávali svá představení studenti, a to převážně o prázdninách. V roce 1913 byl založen Akademický klub „Ostravica“, jenž se zaměřil na náročnější hry cizích autorů. Po roce 1918 se často studentské divadlo pořádalo pod záštitou českého reálného gymnázia a za režie zkušených profesorů. V třicátých letech působilo Akademické sociální sdružení, zaměřující se na veseloherní repertoár.

V roce 1901 sehrála své první představení Národně vzdělávací a podporovací beseda "Svépomoc", o sedm let později Skupina všeodborového sdružení křesťanských socialistů (v 30 .letech jako Čsl. odbor. sdružení křesť.-sociální) a Česká obchodnická beseda (dříve jen kratší výstupy v rámci zábav), jedním představením v roce 1909 se prezentoval dramatický odbor nár. soc. „Havlíček“; po roce 1912 hrával nepravidelně Pěvecko-hudební spolek „Smetana“.

Divadelní činnost vyvíjely tradičně i tělovýchovné spolky: TJ Sokol (zal. 1887) – dala podnět k založení DDO roku 1890 a poskytla mu finanční částku 60 zl. DDO však brzy přešlo pod hlavičku Občanské besedy a roku 1905 se přetvořilo v samostatný spolek. Jednota proto ustavila nový divadelní odbor, který však hrával jen příležitostně, v třicátých letech se jednota věnovala hlavně loutkovému divadlu. Divadelní aktivita jednoty nedosahovala takové výše jako v okolních obcích. Po roce 1920 se začaly divadelně angažovat DTJ (vedle her lehčího rázu i hry ze sociálním námětem) a o něco aktivnější TJ Orel (často hry z náboženskou tématikou).

Po roce 1918 byly aktivně činné následující spolky a organizace: Odbočka svazu čsl. důstojnictva („Vojenské zátiší“) – většinou hrávali ve spojení s TJ Sokol nebo s Družstvem pro postavení sokolovny; Pol. org. strany komunistické (1923, 1924); ojediněle Pol. org. strany soc. dem.; Lidová jednota (čsl. strany lidové); Obecná chlapecká škola a Česká dívčí okrašlovací škola s Dívčí živnostenskou besídkou; Farní úřad; Nadační sirotčinec – pravidelně v letech 1923-1941, výtěžky z představení sloužily k podpoře sirotků; v třicátých letech se přidal místní odbor Čsl. ochrany matek a kojenců; 8. pěší Slezský pluk (1932,1933); Jednota proletářské tělovýchovy; Sdružené katolické spolky (převážně hry se zpěvy), Klub čsl. junáctva "Bezkyd" – pravidelně od roku 1933 do 1938, Odbočka Svazu kat. žen a dívek, Matice Cyrilo-Metodějská, nepravidelně Skupina čsl. válečných poškozenců aj.

V době okupace se na divadelní činnosti podílely: Matice Cyrilo-Metodějská, Farní charita, Nadační sirotčinec, DDO, Národní souručenství a jeho Mládež.

***

Zajímavou kapitolu v místeckém ochotnickém dění tvoří velké zastoupení německých ochotnických spolků. Prameny dokládají hraní německého ochotnického divadla již v 80. letech 19. století. Německy se hrávalo v Německém domě. Z žádostí o povolení představení vyplývá, že většina německých spolků s divadelní činností měla sídlo ve Frýdku (samostatné město, sloučeno teprve 1943): nejaktivnější z nich např. Deutscher Ortsvolksrat (v letech 1925-1933 žádost o přibližně 24 představení), Deutscher Turnverein (1920-1925 – 12), Friedecker Deutscher Männergesangverein aj. Místecké německé spolky již nebyly tak aktivní: Deutscher Frauen und Mädchen Wohltätigkeitsverein für Mistek, Bundesgruppe Mistek des Bundes der Deutschen, Deutscher Turnverein, Verein des Deutsches Hauses aj.

(autor: Radomír Michna)